ICMP

(Internet Control Message Protocol)
Protokol IP, který je hlavním přenosovým protokolem na úrovni síťové vrstvy, funguje tzv. nespolehlivě - když zjistí, že se něco při přenosu poškodilo, nepovažuje za svou povinnost postarat se o nápravu (ale počítá s tím, že o ev. nápravu se postará někdo jiný, a to vyšší vrstvy). Protokol IP tedy má právo zahodit taková data, u kterých zjistí že jsou nějakým způsobem poškozena (samozřejmě je nezahazuje bezdůvodně). I když nemá povinnost postarat se o nápravu, přesto se snaží alespoň informovat o tom, že se něco špatného stalo. Právě k tomuto účelu pak využívá další z "doprovodných" protokolů, protokol ICMP. Ten je jakýmsi "poslem špatných zpráv" - sám nenapravuje žádné chyby či závady nebo jiné nestandardní situace, ale pouze přenáší zprávy o tom, že něco je v nepořádku. Příkladem může být zacyklení datového paketu, k němuž může dojít např. v důsledku chybných informací o topologii (pokud např. protokol RIP či OSPF rozšíří nesprávnou informaci, v důsledku které bude datový paket cyklicky přenášen v kruhu, aniž by se dostal na míst svého určení). Protokol IP má zabudovány mechanismy proti takovémuto zacyklení: dokáže jej rozpoznat a zacyklený paket má právo bez náhrady zahodit. Využije však protokol ICMP k tomu, aby odesilateli tohoto paketu poslal zprávu ve smyslu "došlo k zacyklení tebou vyslaného paketu". Na základě této informace pak mohou nastoupit další opravné mechanismy, zásahy správce sítě apod.