Existují samozřejmě takové sítě, u kterých lze jednoznačně říci, že patří mezi lokální - například sítě propojující počítače v jedné jediné místnosti - nebo mezi sítě rozlehlé (například síť propojující uzlové počítače po celé zeměkouli, vedle nich ale existují i takové sítě, u kterých jejich zařazení mezi rozlehlé či lokální je spíše záležitostí subjektivního pohledu.
Kromě "geografického dosahu", který je zřejmě nejvýznamnějším kritériem při rozdělování sítí mezi lokální a rozlehlé, však existují i četná další kritéria, která by bipolárnímu dělení počítačových sítí mohla napomoci. Jde například o to, že typická lokální síť používá takové přenosové cesty (typicky: kabely), které jsou obvykle v majetku provozovatele celé sítě. Naproti tomu rozlehlé sítě jsou nejčastěji budovány s využitím přenosových cest, které si provozovatel sítě pouze pronajímá od někoho jiného (například od telekomunikačního operátora). Ani zde však nemusí být ostrá hranice, která by jednoznačným způsobem odpověděla na otázku, kdy se ještě jedná o síť lokální, a kdy o síť rozlehlou - co když například nějaká firma propojí dvě typické lokální sítě ve dvou geograficky blízkých lokalitách pomocí spoje, který si pronajme od někoho jiného. Jde pak už o síť rozlehlou, nebo ještě o síť lokální? Celkový trend přitom spěje ke stírání stávajících rozdílů mezi lokálními a rozlehlými sítěmi - lokální sítě se stávají stále rozlehlejšími, a rozlehlé sítě mohou být i poměrně úzce lokalizovány.