Host/terminal

Možnost interaktivního styku uživatele s jeho úlohou - tedy například průběžné reagování uživatele na průběh výpočtu - přinesl až další výpočetní model, označovaný jako host/terminál. Nástup tohoto výpočetní modelu se stal možný v okamžiku, kdy vývoj systémového programového vybavení (operačních systémů) pokročil natolik, že bylo možné na jednom procesoru provozovat několik úloh současně - přesněji "skoro současně", v tzv. režimu sdílení času, kdy se provádění jednotlivé úlohy ve velmi rychlém sledu střídá a vytváří tak iluzi, že tyto úlohy běží současně. Dalším nezbytným předpokladem zavedení nového výpočetního modelu bylo připojení vhodných terminálů, neboli vstupně/výstupních zařízení, umožňujících jednotlivým uživatelům zadávat své vstupy (typicky prostřednictvím klávesnice terminálu) a přijímat výstupy svých úloh (které se zobrazují na obrazovce terminálu). Samotný počítač, na kterém se úlohy zpracovávaly, se dostal do role tzv. hostitelského počítače (anglicky: host computer, odsud také termín "host/terminál"). Hostitelským v tom smyslu, že "hostil" veškeré systémové zdroje, od výpočetní kapacity (procesoru) přes různé druhy pamětí a dalších zařízení, po operační systém, nejrůznější aplikace a jejich data. Samotné terminály pak byly vysloveně pasivními prvky, a veškeré zpracování se odehrávalo jen na hostitelském počítači.