Nástup těchto skutečně "osobních" počítačů opravdu přinesl mnoho zlepšení - například větší komfort pro uživatele - ale přinesl také nový výpočetní model, který by bylo možné nazvat jako "model izolovaných počítačů". Ten totiž předpokládal, že jednotlivé aplikace běží na samostatném počítači, který není nijak propojen s ostatními počítači (je od nich zcela izolován), a tudíž má i vše potřebné jen k vlastní dispozici. To sice přineslo určité zjednodušení pro tvůrce aplikací a umožnilo jim zvýšit uživatelský komfort, ale na druhé straně to přineslo i některé zcela nové problémy. Například problém se sdílenými daty, se kterými chce pracovat více uživatelů: při neexistenci propojení mezi různými počítači bylo nutné vytvořit několik samostatných kopií těchto dat, a pak vznikaly opravdu nepříjemné problémy, pokud uživatelé chtěli tato data měnit. Dalším problémem byla správa izolovaných počítačů: jestliže u předchozího modelu host/terminál stačilo odstranit příslušný problém na jediném centrálním místě (na hostitelském počítači), nyní bylo třeba problém odstraňovat na mnoha místech (současně na jednotlivých počítačích).