Yellow Cable, Thick Cable
První verze Ethernetu počítala s použitím koaxiálního (česky: souosého) kabelu o průměru cca 1 cm. Tento kabel byl typicky vyráběn ve žluté barvě, která pro něj byla natolik charakteristická, že se mu začalo říkat "žlutý kabel". Praktické použití tohoto kabelu však přinášelo mnohé problémy, a to zejména kvůli jeho malé ohebnosti - časem se proto přišlo na způsob, jak provozovat Ethernet nad jiným (tenčím) druhem koaxiálního kabelu, který již vykazoval mnohem lepší ohebnost. Původnímu "žlutému" kabelu se přitom říkalo také "tlustý".

10Base5
Pracovní podskupina IEEE 802.3, která s postupem času připravila i další verze Ethernetu (umožňující používat jiné druhy přenosových médií) časem zavedla i specifické značení pro jednotlivé varianty Ethernetu. Původní, historicky nejstarší varianta, předpokládající použití žlutého (tlustého) koaxiálního kabelu, dostala označení 10Base5 - kde číslo 10 znamená přenosovou rychlost v megabitech za sekundu (tedy 10 Mbps), slůvko "Base" naznačuje přenos v tzv. základním pásmu (baseband přenos, tedy přenos který není nijak modulován), a konečně poslední číslice 5 znamená maximální dosah souvislého segmentu koaxiálního kabelu, měřený ve stovkách metrů (tj. maximálně dlouhý souvislý "kus drátu" může mít až 500 m).

Terminator (zakončující člen)
Pro všechny kabelové segmenty na bázi koaxiálních kabelu je důležité, aby na jejich koncích nedocházelo k nežádoucím odrazům přenášeného signálu zpět do kabelu. Tomu se naštěstí dá celkem snadno zabránit, a to zakončením každého z obou konců speciálním zakončujícím členem (který je ve skutečnosti ohmickým odporem, číselně rovným impedanci kabelu, konkrétně 50 Ohmů). Bez takovéhoto zakončení (i třeba jen jednoho) nemůže komunikovat žádná ze stanic, která je k příslušnému segmentu připojena.

Transceiver
Původní varianta Ethernetu (10Base5) předpokládala, že potřebné obvody pro vysílání a příjem budou realizovány samostatně (míněno: odděleně od vlastní síťové karty), a to jako samostatná "krabička", které se říká transceiver. Pozdější verze Ethernetu pak již počítaly s tím, že příslušné obvody (resp. celý transceiver) budou zabudovány přímo do síťové karty jako její nedílná součást.