...

V zásadě tedy lze říci, že díky zavedení mechanismu CIDR lze IP adresy přidělovat po skupinách velikosti libovolné mocniny dvou (to proto, aby bylo vždy možné rozdělit jejich 32 bitů na část odpovídající adrese sítě, a část odpovídající relativní adrese uzlu v rámci sítě).
Zavedení mechanismu CIDR současně pomohlo řešit i jeden další naléhavý problém - neúměrně rostoucí objem směrovacích informací, které musí distribuovány po celém Internetu, a které si musí pamatovat každý směrovač. Díky CIDR blokům je možné objem těchto informací velmi významně snížit, ovšem za cenu toho, že IP adresy se stanou závislé na konkrétním poskytovateli připojení (v zásadě si lze představit, že Internet provider, který současně musí být i IP registry), dostane přidělen celý CIDR blok adres. Z něj pak "vykrajuje" menší CIDR bloku a ty přiděluje svým zákazníkům, ovšem detailní informace o tomto "vykrojení" již nemusí šířit do světa, ale ponechává si je pouze u sebe).