MTA a UA,

resp. mail server a mail client (poštovní server a poštovní klient)
většina systémů elektronické pošty je řešena na bázi architektury klient/server, neboli počítá s dvoučlenným dělením práce: na serverovou část, která se zabývá faktickým přenosem zpráv, a na část klientskou, která zajišťuje potřebnou součinnost s uživatelem. V terminologii ISO/OSI (resp. v rámci koncepce el. pošty X.400) je serverová část označována jako MTA (od: Message Transfer Agent) a klientská část jako UA (od: User Agent), zatímco v systémech internetové elektronické pošty se obvykle mluví neformálněji o "poštovním serveru" a "poštovním klientovi" (či "klientském programu el. pošty").

Ucelených koncepcí elektronické pošty je přitom celá řada: například v Internetu je používána koncepce, obvykle označovaná jako tzv. "SMTP pošta" (podle jména jednoho z protokolů, který se pro její fungování používá). V počítačových sítích mimo Internet (například ve veřejných datových sítích, v systémech veřejné elektronické pošty apod.) se používá koncepce označovaná jako X.400 (konkrétním příkladem byly tuzemské systémy ET mail a CZ Mail. Obecně se přitom o takovýchto koncepcích mluví jako o systémech MHS (Message Handling System), alespoň podle terminologie zavedené doporučeními ISO/OSI. S tím ale poněkud koliduje fakt, že existuje jedna konkrétní (a proprietární) koncepce el. pošty, která přijala obecné (druhové) jméno MHS jako své vlastní jméno - je to systém el. pošty MHS, vyvinutý firmou Novell.

Architektura elektronické pošty

MHS, Message Handling System (volně: systém elektronické pošty)
elektronická pošta je jednou z nejpopulárnějších služeb dnešních počítačových sítí (a zdaleka ne pouze Internetu). K jejímu fungování je zapotřebí celá soustava vzájemně provázaných a vzájemně spolupracujících prvků, které vychází z určité jednotné koncepce, a musí dodržovat určité společné konvence - například konvence o formátu jednotlivých zpráv včetně formátu adres příjemců a odesilatelů, konvence o způsobech doručování zpráv apod.

Cascading Style Sheet

(kaskádující style sheet)
formátovací informace, osamostatněné do formy "style sheets", se mohou odkazovat samy na sebe - jeden style sheet se může odkazovat na jiný (hierarchicky nadřazený) style sheet, tím přebírat jeho obsah, některé jeho části upřesňovat či měnit, a ostatní ponechávat beze změny. Díky této možnosti lze vytvářet celou hierarchickou soustavu (či: kaskádu) style sheetů, začínající "hrubší" specifikací, která je postupně zpřesňována, resp. zjemňována. Usnadňuje to zejména práci autorům WWW stránek - ti mohou používat jeden "hlavní" style sheet, a ten pak podle konkrétní potřeby pouze dopracovávat formou "podřízených" style sheetů.