. .
adresograf m. (6. j. -u) druh rozmnožo-
vacího stroje na tištění stále se opaku-
jících adres n. různých osobních údajů
(např. zaměstnanců),adrema ž. (něm.
Adressiermaschi)
. .
adriatický y-] adrijský příd. k Adrie =
Jadran t. část Středozemního moře
mezi Itálií, Jugoslávü a Albánií, nebo
jeho východní pobřeží)
. .
ads- [ats-]
. .
adsorbovat ned. i dok. chem., fyz. za-
držovat, zadržet na svém povrchu
částice jiných látek (adsorpcí)
. .
adsorpce (nikoliv adsorbce) ž. chem., fyz.
nahromadění plynné nebo rozpuštěné
látky na povrchu jiné látky tuhé n.
kapalné, zejm. látky mající velký
vmtřní povrch (uplatňuje se hlavně
při čištění vzduchu, roztoků atp.)
. .
adstringens s. (v j. č. neskl., v mn. 1.
adstringencia, 2. adstringencií, 7. mn.
-cii) med., lékár. léčebný prostředek
místně zužující cévy a snižující vy-
měšování
. .
adultní příd. dospěl
. .
ad usum [at úzum kniž. (někoho) pro
potřebu někoho- ad u. delphini [del-
fíný] = pro potřebu dauphina [doféna],
t. někdejších fr. korunních princů
původně totiž byly zvlášt pro ně
upravovány knihy klasiků j vypouště-
ním závadných míst; proto dnes užívá-
no zprav. o něčem záměrně uprave-
ném)
. .
adut, atut m. (6 -u) kart. trumf v
některých hrách např. v bridži)
. .
advent m. (6. j. -u, -ě) cirk. přípravné
období čtyř předvánočních neděl (jeho
začátek může připadnout do rozmezí
27. 11: 3. 12); přen. doba očekávání,
nadějí; A.: román J. Glazarové t 1977
. .
adventista [-ty-) m. (1.mn.-é) stoupenec
adventismu tj.protestantského
náb. směru založeného W. Millerem (t
1849), hlásající brzký nový Kristův
příchod na svět
. .
adverbální (rozlišuj od adverbiální) prid.
jaz. závislý na slovese: genitiv (tj. 2.
pád) a.: potřebovat pomoci
. .
adverbiable (-já-) s.neskl.(7.j.též -m) jaz.
příslovečné určení = větný člen roz-
víjející adverbium, adjektivum ,
nebo sloveso
. .
adverbializace ž. jaz. přechod slova
jiného slovního druhu k adverbiím;
v. též transpozice