pojmy

Friday, April 30, 2010

Pojmy-počítače

Twisted pair (kroucená dvoulinka)
každé dva vodiče, které jsou vedeny rovnoběžně vedle sebe, fungují jako anténa - vyzařují do svého okolí elektromagnetické vlnění, a stejně tak přijímají elektromagnetické vlny ze svého okolí. Míra tohoto "efektu antény" přitom samozřejmě záleží na mnoha okolnostech, včetně délky souběžného vedení obou vodičů a jejich vzdálenosti. V praxi pak tento efekt nebývá vůbec zanedbatelný, a proto se podnikají určité kroky k jeho snížení. Jedním z těchto kroků je i pravidelné (pravidelně se opakující) zkroucení obou vodičů (anglicky: twisting). Tím vzniká tzv. kroucená dvoulinka (twisted pair).

UTP, Unshielded Twisted Pair (nestíněná kroucená dvoulinka)
nejjednodušší provedení kroucené dvoulinky je takové, které nemá žádnou další ochranu proti vyzařování a proti "příjmu" vnějších vlivů (kromě samotného zkoucení). Takováto dvoulinka se ve světě počítačů opatřuje přívlastkem "Unshielded" (doslova: nestíněná).

STP, Shielded Twisted Pair (stíněná kroucená dvoulinka)
větší míru ochrany proti vyzařování a zpětnému působení vnějšího okolí na kroucenou dvoulinku má taková její varianta, která má kolem každého páru vzájemně zkroucených vodičů ještě vodivé opletení, které funguje jako stínící vrstva (odsud: stíněná dvoulinka). Zajímavou přechodovou variantou je pak taková dvoulinka, u které jsou dodatečnou stínící vrstvou obaleny všechny kroucené páry vedené souběžně v rámci jednoho kabelu (přičemž samostatně stínění každého jednotlivého páru zde chybí).

Category 3 (dvoulinka kategorie 3)
takto je označována kroucená dvoulinka určená pro datové přenosy, která je dimenzována pro potřeby přenosů do deseti megabitů za sekundu (což odpovídá např. klasickému desetimegabitovému Ethernetu, který vystačí pro každou jednotlivou přípojku se dvěma páry této dvoulinky). Dvoulinka kategorie 3 však může být použita i pro přenosy na vyšších rychlostech, například i pro stomegabitový Ethernet či v rámci stomegabitové technologie 100VG AnyLAN. V tomto případě jsou ale zapotřebí čtyři páry této kroucené dvoulinky.

Category 5 (dvoulinka kategorie 5)
takto je označována kvalitnější dvoulinka, dimenzovaná pro přenosy rychlostí 100 Mbps (například pro potřeby stomegabitového Ethernetu). Měla by však vydržet i přenosy rychlostí 155 Mbps, se kterou pracuje ATM.

Data Grade (datová dvoulinka)
takto je obecně označována dvoulinka, která je svými předem vlastnostmi určená pro přenosy dat, a nikoli pro hlasové přenosy v rámci telefonie.

Coxial cable (koaxiální kabel)
podobně jako kroucená dvoulinka, je i koaxiální kabel tvořen dvojicí vodičů, zato ale v jiném vzájemném uspořádání. Jeden z vodičů je tzv. středový (tvoří středovou žílu), zatímco druhý vodič je realizován vodivým opláštěním, které obaluje izolační vrstvu kolem středového vodiče. Tento druhý vodič má současně i dobrý stínící účinek. Samotné označení "ko-axiální" (česky: souosý") pak vychází právě z faktu, že oba vodiče mají shodný geometrický střed, resp. stejnou geometrickou osu, a proto jsou označovány jako "souosé".

Labels:

Thursday, April 29, 2010

Počítačová encyklopedie

ecommendation X.28 (Doporučení X.28)
definuje způsob komunikace mezi terminálem a zařízením PAD. Toto doporučení nutně musí počítat s komunikací znakového charakteru (tedy: znak po znaku), a umožňuje i "hloupému" znakově orientovanému terminálu určitým způsobem ovlivňovat zařízení PAD (pokud toho je schopno).

Recommendation X.29 (Doporučení X.29)
definuje způsob komunikace mezi zařízením PAD na jedné straně, a zařízením DTE na straně druhé (přičemž toto zařízení DTE se nachází na druhé straně "obláčku" veřejné datové sítě). Komunikace mezi těmito dvěma zařízeními již prochází skrz veřejnou datovou síť (pomocí vhodného virtuálního okruhu, navázaného mezi DTE a PAD), a je realizována na paketovém principu.

V dnešní době jsou sítě na bázi doporučení X.25 stále ještě používány, ale samotná technologie vycházející z tohoto doporučení je považována za nepříliš perspektivní. Důvodem je zejména skutečnost, že jde o řešení vyvinuté poměrně dávno, v době kdy přenosové cesty vykazovaly relativně velkou chybovost - právě z tohoto důvodu má X.25 v sobě zabudovány poměrně silné zabezpečovací mechanismy, které ale dnes již nejsou potřeba. S postupem času totiž došlo k významnému poklesu chybovosti přenosových cest, nad kterými jsou technologie jako X.25 používány. Mechanismy zabezpečující přenosy proti chybám dnes již nejsou tak potřebné jako dříve, a svou existencí naopak zpomalují přenosy, protože vytváří nezanedbatelnou režii. Technologie X.25 se ale těchto mechanismů ani jejich režie nedokáže zbavit, a proto je dnes považována za neefektivní.


"Drátová" přenosová média
Copper wire (měděný drát)
měď je kov, který velmi dobře vede elektrický proud. Z tohoto důvodu je měď často používána jako výchozí materiál pro nejrůznější "kovové" (metalické) vodiče, i když není zdaleka jediným kovem, který se k tomuto účelu používá. Použití mědi je však natolik charakteristické, že její jméno se stalo určitým symbolem pro "kovový charakter", a samotný termín "měď" (resp. "copper") je často používán jako protipól optických vláken či různých bezdrátových cest k vyjádření tohoto, že určitá přenosová cesta je realizována pomocí metalického (kovového) vodiče.

Voice grade copper wire (telefonní dvoulinka)
historicky největším "pokladačem" metalických přenosových cest jsou telefonní společnosti. Jejich podnikání totiž vyžaduje, aby mezi uživatelem jejich telefonní služby a nejbližší telefonní ústřednou vedl "samostatný drát", označovaný také jako tzv. local loop (doslova: místní smyčka). Konkrétní vodiče, uzpůsobené potřebám telefonie, jsou v zahraničí označovány jako "voice grade" (doslova: hlasové), a jsou vždy kladeny v párech, neboli jako dvojice vodičů (pro jednu účastnickou přípojku obvykle stačí jediný pár takovýchto vodičů).

Labels:

Tuesday, April 27, 2010

Počítačová encyklopedie

DCE (Data Circuit Equipment)
protipólem k zařízení DTE, neboli tím, co vytváří nezbytný výstup z "obláčku" veřejné datové sítě, je zařízení označované terminologií X.25 jako DCE (Data Circuit Equipment). V češtině pak k tomuto termínu odpovídá termín UZD (Ukončující zařízení datového okruhu). Doporučení X.25 pak je standardem, který definuje vzájemnou komunikaci mezi zařízeními DTE a DCE, a to na paketovém principu.

X.25 at Layer 3 (The Packet Layer)
Doporučení X.25 vzniklo ještě v době, kdy neexistoval sedmivrstvý model ISO/OSI. Časová souslednost zde byla spíše opačná: nejnižší vrstvy ISO/OSI byly navrženy právě po vzoru doporučení X.25, tak aby veřejné datové sítě na bázi X.25 mohly být použity jako základ pro sítě ISO/OSI. Jde přitom o tři nejnižší vrstvy, po řadě fyzickou, linkovou a síťovou. Doporučení X.25 přitom již zavádí některé základní pojmy, které se úspěšně používají dodnes: například bloku dat, který se přenáší na úrovni síťové vrstvy, říká paket (anglicky: packet). Bloku dat, který je přenášen na úrovni linkové vrstvy, říká rámec (anglicky: frame).

Virtual Channel (Virtuální kanál)
paketový charakter komunikace mezi zařízeními DTE a DCE je podle doporučení X.-25 zásadně řešen jako spojovaný - tedy ve formě virtuálních kanálů, počítajících s navazováním a následným rušením spojení. Tato spojení (resp. virtuální kanály) přitom vedou skrz veřejnou datovou síť od jednoho zařízení DTE k jinému zařízení DTE. Jde přitom o kanály, které mohou být tzv. stálé (permanentní, PVC, Permanent Virtual Channel), existující trvale v čase, nebo pouze dočasné, zřizované až na základě momentální potřeby (jako tzv. komutované virtuální okruhy, SVC, Switched Virtual Circuits).

PAD (Packet Assembler/Disassembler)
jestliže doporučení X.25 předpokládá paketový způsob komunikace mezi počítačem či terminálem (zařízením DTE) a vstupním bodem do veřejné datové sítě (zařízením DCE), pak to znamená, že toto doporučení vyžaduje určitou minimální inteligenci od připojených zařízení (mj. na sestavování a zpětné "vybalování" datových paketů). Tu mají v dostatečné míře zařízení charakteru počítačů, ale nikoli už zařízení povahy znakových terminálů, která jsou zvyklá jen na asynchronní komunikaci znak po znaku. Pro připojení takovýchto terminálů jsou pak určena zařízení, která nahrazují paketově orientovaná zařízení DCE na výstupu z VDS, a komunikují směrem "ven" asynchronně, na znakové úrovni - takže k nim pak lze připojit i zmíněné "hloupé" terminály neschopné komunikovat paketovým způsobem.

Tripple X (X.3, X.28, X.29)
na doporučení X.25 úzce navazuje celá řada dalších doporučení, z nichž tři se bezprostředně týkají fungování zařízení typu PAD (a dohromady se tato tři doporučení neformálně označují jako "trojité X", neboli tripple X). Jde o doporučení X.3, X.28 a X.29.

Recommendation X.3 (Doporučení X.3)
definuje parametry zařízení PAD - například rychlost, s jakou komunikuje s připojeným znakovým terminálem, zda tomuto terminálu poskytuje či neposkytuje tzv. lokální echo apod.

Labels:

Monday, April 19, 2010

PDN (VDS)
Přenosové sítě, budované ve světě spojů, jsou obvykle koncipovány tak, aby vyhověly potřebám přenosu hlasu. Přesto je ale uživatelé ze světa počítačů využívají pro potřeby přenosu dat, nebo si za tímto účelem zřizují vlastní datové sítě. Svět počítačů následně zareagoval na potřebu datových přenosů, a to tím, že začal sám nabízet přenosové sítě uzpůsobené potřebám těchto přenosů, a to na veřejné bázi - tedy jako službu určenou nejširší veřejnosti. Odsud také pochází obvyklé označení takovýchto služeb: jde o tzv. veřejné datové sítě (VDS, anglicky Public Data Network).

PSDN (Packet Switched Data Network, paketová VDS)
přenosová síť, nabízející služby spočívající v přenosu dat, bývá nejčastěji založena na principu přepojování paketů (packet switching). Tedy na myšlence, že data jsou přenášena po blocích (paketech), prostřednictvím sdílené a nikoli vyhrazené přenosové kapacity. Podle toho je pak také příslušná veřejná datová síť označována jako "paketová VDS" (PSDN). Může však existovat i veřejná datová síť založená na principu přepojování okruhů, které je obvyklé u přenosů hlasu a obrazu - pak se jedná o tzv. komutační VDS (CSDN, Circuit Switched data Network).

Recommendation X.25 (doporučení X.25)
Skutečnost, že svět spojů nabízí přenosové služby spočívající v přenosu dat ještě nemusí znamenat, že za tímto účelem jsou vybudovány samostatné sítě sloužící jen tomuto účelu. Může to tak být, ale nemusí - veřejná datová síť může sama být jen nadstavbou nad již existující přenosovou sítí sloužící jiným účelům, nebo může být skutečně samostatnou sítí. Zákazníkovi, který ji využívá, do toho koneckonců nic není, protože on si kupuje pouze službu (spočívající v přenosu dat), a podle filosofie světa spojů je čistě na poskytovateli této služby, jak ji zajistí. Právě z této filosofie pak vychází doporučení X.25, které je standardem světa spojů, definujícím chování veřejných datových sítí: definuje způsob, jakým se takováto veřejná datová síť "tváří" směrem ke svému uživateli, a jak tento uživatel se sítí komunikuje. Naopak neříká nic o tom, jak takováto veřejná datová síť funguje uvnitř. Doporučení X.25, pocházející od hlavní standardizační organizace světa spojů (CCITT, dnes ITU-T), tak skutečně říká pouze to, že komunikace mezi uživatelem a nejbližším vstupním bodem veřejné datové sítě probíhá na paketovém principu, a definuje přesná pravidla této komunikace. Názorným příkladem by mohlo být připodobnění veřejné datové sítě k obláčku, o jehož interní struktuře a interním způsobu fungování není nic známo, přičemž samotné doporučení X.25 definuje pouze chování výstupů z toho obláčku.

DTE (Data Terminal Equipment)
svět spojů si vytvořil také vlastní specifickou terminologii, kterou se snažil vnutit světu počítačů, a kterou samozřejmě použil i v doporučení X.25: zařízení, které se připojuje k "obláčku" veřejné datové sítě, je v terminologii X.25 označováno jako zařízení DTE (Data Terminal Equipment). Naše spojařská terminologie nezůstala pozadu, a zavedla český ekvivalent KZD (od: "Koncové zařízení datového okruhu", někdy jen "Koncové datové zařízení"). V praxi jde buď o počítač, nebo o jednoúčelový terminál.