pojmy

Tuesday, March 08, 2011

adverbiální příd. jaz. příslovečný, mající
funkci přísloveč. určení (v. adverbiale)
. .
adverbium s. (2. j. -ia, 7. mn. -ü) příslovce
(rozlišuj od příslovečného určení) =
neohebný slovní druh, jehož základním
významem je pojmenovávat místní,
časové aj. vztahy vlastností, dějů a
jiných vztahů a jenž je ve větě
nejčastěji příslovečným určením
. .
ad verbum audiendum [-dy-] kniž. k vý-
slechu; na slovíčko (doslovně: k slovu,
jež má být slyšeno)
. .
adverzativní [-tý- i -ty-] příd. odporovací:
jaz. a. spojení = s., jehož členy nebo
věty (a. souvětí) se kladou proti sobě n.
jsou v rozporu; a. spojka (např. ale,
avšak, však
. .
ad vocem [vó-] kniž. stran (čeho), co se
týká (čeho)
. .
advokát m. 1. osoba právnicky náležitě
vzdělaná a zvl. kvalifikovaná, oprávně-
ná poskytovat právní pomoc, zvl. za-
stupováním před soudy a orgány státní
správy; právní zástupce, obhájce 2. ob.
vůbec kdo hájí (dělat někomu a-a) 3. a.
ďáblův (spr. promotor fidei [prómó-jí])
= osoba mající při kanonizačním J.
procesu podávat všechny možné ná-
mitky proti kanonizovanému, advoca-
tus diaboli [-ká- dyjabolí]; přen. ob-
hájce špatné věci
. .
adžornamento v. aggiornamento
. .
ae v. též e-, é-
. .
aeolidikon [eolidy-) s. (2. j. -ka) hud.
fysharmonika
. .
aeolský v. aiolský
. .
aerace ž. nasycování (vody, půdy) vzdu-
chem, umělé větrání, provzdušňování
. .
aero [ob. též éro) s. zř. letadlo
. .
aero- I první část složených slov spojující
část druhou s významem řec. slova aér
= vzduch jako s jejím předmětem
. .
aero- II první část složených slov spojující
část druhou s významem slova aero-
plán
. .
aerobik [a-e-) m. sport. pohybově rytmic-
ká cvičení vycházející z přirozeného
spojení pohybu a hudby, dostatečně
intenzivní a dlouhodobá, ovlivňující
aerobní metabolismus (tj. souhrn
vzájemně podmíněných pochodů lát-
kové přeměny, závislých na prostředí a
působení kyslíku)
. .

Labels: