TLD

(Top-Level Domain)
Možnost volby velikosti domény, spolu s požadavkem na jednoznačnou identifikaci každé existující domény, lze elegantně vyřešit hierarchickým strukturováním domén - každá z nich se bude moci "rozštěpit" na menší dceřinné domény, a toto dělení bude moci pokračovat libovolně dlouho, dokud nebude dosaženo optimální velikosti domén nejnižší úrovně. Vždy ale musí existovat nějaká nejvyšší doména, neboli doména nejvyšší úrovně, anglicky Top-Level Domain (TLD), od které se celý proces "štěpení" a vytváření domén nižší úrovně odvíjí. Takovýchto domén nejvyšší úrovně přitom existuje více, a jsou dvojího druhu - národní a tzv. generické. Národní domény nejvyšší úrovně odpovídají konkrétním státům - naše národní doména se jmenuje cz - a mají právo přidělovat symbolická jména a vytvářet dceřinné domény (domény druhé úrovně) v rámci své národní působnosti.

Domain

(doména)
pokud by se symbolická jména přidělovala "z jednoho pytle", neboli z jediného jmenného prostoru, tento by byl velmi záhy vyčerpán, a musela by být používána i značně kryptická (umělá, nesrozumitelná) symbolická jména, což by negovalo hlavní cíl systému DNS. Jediným řešením je vytvořit dostatečný počet "pytlů" (jmenných prostorů), ze kterých by bylo možné čerpat, a které by byly nezávislé na sobě - právě to je podstata tzv. domén. Každou doménu si lze představit jako jeden takovýto "pytel" se jmény, ze kterého lze čerpat (přidělovat) nová symbolická jména, bez toho že by bylo nutné brát ohled na dění v jiných doménách - ptát se jich na souhlas či jinak se s nimi koordinovat, či brát ohled na to, zda stejné symbolické jméno již bylo použito v jiné doméně.