MBONE

(Multicast Backbone)
jedním konkrétním řešením pro potřeby "přímých přenosů" po Internetu je i virtuální síť MBONE. Je uzpůsobena potřebám přenosům z různých konferencí a zasedání, a snaží se minimalizovat objemy přenášených dat tím, že "hlas" přenáší "na živo" (v reálném čase), ale obraz přenáší spíše jako sérii statických snímků (například s obnovovací frekvencí jednoho snímku i několik minut). Logika je v tom, že obraz typicky zabírá stav tabule, na které účastníci píší (a který se zase až tak často nemění).

Internet phone (internetový telefon)

další službou Internetu, fungující v reálném čase, je internetový telefon - analogie klasického telefonu, ovšem v plně digitální podobě a využívající k přenosu digitalizovaných zvukových dat přenosové možnosti Internetu. Jde o službu poměrně novou, protože dříve se příliš negativně projevovala skutečnost, že Internet negarantuje pravidelnost doručování jednotlivých částí přenášených dat. Dnes je fungování "internetových telefonů" možné jednak díky pokroku v technologiích komprimace (objemy přenášených dat mohou být menší), a také díky větší propustnosti přenosových cest v Internetu (ty stále ještě negarantují pravidelnost doručování, ale díky větší dostupné přenosové kapacitě je statistický vliv nepravidelností již únosně malý). Ustálená také není ani terminologie - značně obecné jméno "Internet Phone" dostal konkrétní produkt firmy Vocaltec, který byl prvním svého druhu a odstartoval celý nový segment trhu s produkty pro telefonování po Internetu. Dnes je pojem "Internet Phone" chápán spíše jako obecné označení druhu (typu produktu, pro potřeby telefonování po Internetu).

Server push, client pull

k tomu, aby diskuse v reálním čase prostřednictvím služby WWW mohla vůbec fungovat, je nutné využít určitého technického triku. Problém je totiž v tom, že obsah WWW stránek, které uživateli zprostředkovávají průběh diskuse (obsahují text několika posledních příspěvků a formulář pro zadání vlastního příspěvku) musí být pravidelně obnovovány (osvěžovány). K tomu by stačilo, aby sám uživatel pravidelně (například každou jednu minutu) mačkal tlačítko reload (pro opakované načtení aktuální WWW stránky). Naštěstí toto ale není jediné možné řešení, a uživatele není nutné tím zatěžovat. Lze totiž dosáhnout i toho, aby se příslušná stránka "natahovala" opakovaně sama - lze k tomu použít hned několik mechanismů, souvisejících s fungováním protokolů HTTP a s možnostmi jazyka HTML, a lze je rozdělit na dvě hlavní skupiny: "server push" (kdy se o obnovu stará WWW server tím, že doslova "tlačí" novou verzi příslušné WWW stránky svému klientovi). Další možností pak jsou mechanismy typu "client pull", kdy si klient (přesněji: WWW browser) sám pravidelně a automaticky znovu stahuje příslušnou WWW stránku ze serveru.